Kanabinoidní receptory
Zařazení:
Další názvy:
CB1, CB2
Hlavní kanabinoidní receptory, které tvoří kanabioidní systém jsou dva. Jsou to receptory CB1 a CB2. Za třetí receptor kanabioidní aktivity je považován receptor GPR5. Všechny tyto receptory jsou tvořeny transmembránovými proteiny, které mohou předávat mimobuněčné signály do mezibuněčného prostoru.
CB1
Receptory CB1 se uplatňují v největší míře v mozku a jejich rozmístění v lidském těle je důkladně popsáno. Receptory CB1 se nejvíce projevují v hipokampu, bazálních gangliích, mozkové kůře a v mozečku. Tyto receptory jsou méně zastoupeny v amygdale, hypotalamu, nucleus accumbens, thalamu, šedé hmotě mozkové a v míše, ale také v jiných oblastech mozku, hlavně v koncovém mozku a mezimozku. Receptory CB1 se projevují také v mnoha periferních orgánech.
CB2
Rozmístění receptorů CB2 je odlišné a je omezeno převážně na buňky imunitního systému, jako jsou makrofágy, neutrofily, monocyty, B-lymfocyty, T-lymfocyty a mikroglie. V nedávné době byly projevy receptorů CB2 prokázány také v nervových vláknech kůže a keratinocytech, v kostních buňkách, jako jsou osteoblasty, osteocyty a osteoklasty, v játrech a v buňkách slinivky vylučujících somatostatin. Přítomnost receptorů CB2 byla prokázána i v centrální nervové soustavě, astrocytech, mikrogliích a v neuronech mozkového kmene.
CB1
Receptory CB1 se uplatňují v největší míře v mozku a jejich rozmístění v lidském těle je důkladně popsáno. Receptory CB1 se nejvíce projevují v hipokampu, bazálních gangliích, mozkové kůře a v mozečku. Tyto receptory jsou méně zastoupeny v amygdale, hypotalamu, nucleus accumbens, thalamu, šedé hmotě mozkové a v míše, ale také v jiných oblastech mozku, hlavně v koncovém mozku a mezimozku. Receptory CB1 se projevují také v mnoha periferních orgánech.
CB2
Rozmístění receptorů CB2 je odlišné a je omezeno převážně na buňky imunitního systému, jako jsou makrofágy, neutrofily, monocyty, B-lymfocyty, T-lymfocyty a mikroglie. V nedávné době byly projevy receptorů CB2 prokázány také v nervových vláknech kůže a keratinocytech, v kostních buňkách, jako jsou osteoblasty, osteocyty a osteoklasty, v játrech a v buňkách slinivky vylučujících somatostatin. Přítomnost receptorů CB2 byla prokázána i v centrální nervové soustavě, astrocytech, mikrogliích a v neuronech mozkového kmene.
Blog
Fisetin: Nová naděje pro zdraví buněk
Fisetin je přírodní flavonoid, který se vyskytuje v některých druzích ovoce a zeleniny, například v jahodách, jablkách, kiwi, rajčatech či cibuli. Tato sloučenina se těší rostoucímu zájmu díky svým potenciálním přínosům pro zdraví, zejména v oblasti stárnutí a podpory buněčných funkcí.
Chyby v péči o pleť
Správná péče o pleť je klíčem k zdravému a zářivému vzhledu. Přesto se mnozí dopouštějí chyb, které mohou pleť poškodit nebo zhoršit její stav. Podívejme se na nejčastější omyly, kterým je dobré se vyhnout.
Prebiotika: Výživa pro vaše střeva a zdraví
Prebiotika jsou jedním z nejdůležitějších faktorů pro udržení zdravého trávicího systému. Na rozdíl od probiotik, což jsou přímo živé mikroorganismy, prebiotika představují nestravitelnou složku potravy, která slouží jako výživa pro prospěšné bakterie ve střevech. Proč jsou tak důležitá a kde je najdeme?
Přírodní sladidla: Zdravější alternativa cukru
Přírodní sladidla získávají stále větší oblibu jako alternativa k rafinovanému cukru. Nabízejí sladkou chuť, ale často s nižším obsahem kalorií a lepšími nutričními vlastnostmi. Navíc mohou být šetrnější k našemu tělu a méně zatěžující pro hladinu krevního cukru. Jaké druhy přírodních sladidel existují a v čem jsou jedinečné?
