Glutathion

Co je glutathion?

Glutathion je tělu přirozená a nepostradatelná molekula, která se nachází v každé buňce těla. Na Zemi prakticky neexistuje žádný organismus, který by ve svých buňkách neměl nějaký glutathion. [1] Hlavní důvod je ten, že tento silný antioxidant patří mezi nejvíce ochranné molekuly v lidském těle. Bez přiměřené hladiny glutathionu nám hrozí některé z nejobávanějších zdravotních problémů, kterým dnes čelíme, včetně mozkové mrtvice, Alzheimerovy choroby a srdečních chorob. Nicméně pokud jsou hladiny glutathionu adekvátní nebo vysoké, určitě to poznáme na větší míře energie, zdravější pokožce, správných funkcích srdce a mozku a pravděpodobně i na délce života.

Glutathion je tripeptid tj. protein složený ze tří aminokyselin: cysteinu, glycinu a kyseliny glutamové. Glutathion, který se často nazývá vrchním antioxidantem, zvyšuje využití a recyklaci dalších antioxidantů a to vitamínů E, C, kyseliny alfa-lipoové a CoQ10.

Existují dvě formy glutathionu: redukovaný glutathion (GSH nebo L-glutathion), což je aktivní forma, a oxidovaný glutathion (GSSG). Když GSH hlídá buněčné prostředí a likviduje oxidační volné radikály, stává se oxidovaným a neaktivním, čímž se mění na GSSG. Naštěstí lze neaktivní GSSG recyklovat zpět do aktivní formy GSH díky enzymu glutathion reduktázy. Když je tento enzym zahlcen a hromadí se příliš velké množství oxidovaného GSSG (ve srovnání s aktivním GSH), stanou se naše buňky náchylné k poškození.

Mitochondriální ochrana

Mitochondrie jsou takové “elektrárny” každé buňky, které přeměňují potravu na ATP (adenosintrifosfát) pro všechny energetické potřeby buněk. Pro srovnání s lidským tělem jsou v buňkách mitochondrie něco jako srdce, které místo krve neustále pumpují ATP. Bez srdečního rytmu - v našem případě mitochondrií - život přestane existovat.

Ovšem mitochondrie dělají mnohem více, než jen čerpají energii. Mají také svoji DNA, mohou sdělit informace, vyhodnotit nebezpečí v případě, že úroveň energie buňky poklesne a jsou dokonce zapojeny do apoptózy (smrt buněk), která nastává, když je buňka trvale poškozena a musí zemřít. Kvůli tomu jsou mitochondrie srdcem i duší těla.

V této roli glutathion zajišťuje, aby toxiny, jako jsou těžké kovy, organické toxiny a dokonce i skutečné vedlejší produkty procesu vytváření energie samotnými mitochondriemi (oxidační vedlejší produkty nebo volné radikály) nepoškodily mitochondrie. Například v konečné fázi výroby energie naše tělo používá k produkci ATP kyslík. Přesto se v tomto procesu může vytvářet Superoxid, kyslík s příliš mnoha elektrony, který je jedovatý pro všechno kolem, ať už to jsou mitochondrie, DNA, proteiny nebo buněčné membrány aj. Glutathion je zde, aby neutralizoval Superoxidy i další podobně škodlivé oxidační molekuly.

Recyklace glutathionu

Určitě si dokážete představit, že výroba glutathionu nebo recyklace z neaktivního GSSG zpět na aktivní GSH vyžaduje spoustu energie (ATP). Naštěstí naše buňky obsahují velké množství glutathionu. Obsahují tolik glutathionu jako glukóza, draslík a cholesterol.

Úloha glutathionu v těle

Glutathion je důležitá součást našeho zdraví. Jedny z hlavních úloh, které glutathion má jsou:

Ochrana proti stárnutí
Antioxidační ochrana
Detoxikace
Produkce energie

Nicméně glutathion je také zodpovědný za:

Ukládání cysteinu
Signalizaci buněk
Funkci enzymů
Dělení buněk

Zjednodušeně řečeno to znamená, že antioxidační vlastnosti glutathionu zlepšují komunikaci mezi buňkami, stabilizují a snižují oxidaci v buňkách, bojují proti poškození volnými radikály, podporují funkce bílkovin a odstraňují buněčný odpad. Nízké hladiny glutathionu odesílají zprávy, které vyvolávají apoptózu neboli buněčnou smrt. Navíc, vzhledem k zásadní roli, kterou glutathion hraje na buněčné a mitochondriální úrovni, jsou přínosy pro zdraví opravdu velké.

Antioxidační ochrana

Antioxidanty mají funkci, že zpomalují stárnutí, tzn. chrání naše tělo před poškozením volnými radikály nebo “oxidací”. Vždy, když jíte, dýcháte nebo se pohybujete, vaše tělo používá k výrobě energie palivo vytvořené z jídla. Ale stejně jako auto, které používá plyn k tomu, aby uvolnilo škodlivé vedlejší produkty jako výfukové plyny, má i energetické úsilí našeho těla nebezpečný vedlejší produkt - volné radikály.

Volné radikály jsou vysoce reaktivní formy kyslíku, kterým chybí elektron. Chybějící elektron si volné radikály kradou od normálních buněk, čímž poškozují jejich DNA. Některé odhady ukazují, že každá buňka v našem těle denně přijme 10000 oxidačních zásahů do své DNA. Antioxidanty působí právě proti škodám způsobenými volnými radikály. Glutathion je hlavní antioxidant našeho těla, který se přímo váže na oxidační sloučeniny, které poškozují buněčné membrány. DNA, produkci energie atd. Okamžitě neutralizuje širokou škálu oxidantů, včetně superoxidu, oxidu dusnatého, uhlíkových radikálů, hydroperoxidů, peroxynitritů a lipidů. [2]

Detoxikace

Detoxikace má tři fáze. Během první fáze detoxikace jsou toxiny jako je kouř, alkohol, kofein, dioxiny, léky, záření, těžké kovy, pesticidy a další karcinogeny částečně zpracovány speciálními proteiny uvnitř mitochondriálních cytochromů. Bohužel, zpracování v této fázi může z částečně zpracovaných toxinů udělat ještě nebezpečnější volné radikály. Ty jsou nejen škodlivé, ale mohou také velmi rychle vyčerpat glutathion, což vytváří nerovnováhu mezi aktivitou fáze 1 a 2. K toxickým reakcím může docházet v důsledku nahromadění přechodných forem, které jsou výsledkem detoxikace ve fázi 1, takže je třeba dále pracovat na zpracování a eliminaci toxinů.

Ve druhé fázi detoxikace působí různé enzymy přímo na toxické látky částečně degradované a zpracované ve fázi 1, jako jsou těžké kovy a organotoxiny, jejich vazbou na ochranné sloučeniny, čímž toxiny deaktivují. Tato vazba se nazývá “konjugace” a glutathion je ústřední postavou. Jedna taková specializovaná skupina enzymů nazývaná glutathion-S-transferáza (GST) připojuje glutathion k vedlejším produktům detoxikace fáze 1 a neutralizuje jejich toxický potenciál. Současně činí tyto toxické látky rozpustnější ve vodě a jsou připravené k eliminaci. Existují další enzymy a proteiny fáze 2, které vykonávají podobné funkce, ale bez glutathionu by tyto další enzymy nemohly dostatečně fungovat. [3]

Jakmile jsou toxiny spojeny, jsou připraveny k vylučování z těla hlavně ledvinami (moč) a játry (žluč). Eliminace je považována za 3. fázi detoxikace.

Výroba energie

Jak jsme si již řekli, výroba energie se nachází ve všech našich buňkách (kromě červených krvinek) uvnitř mitochondrií. Glutathion se podílí na ochraně mitochondrií před volnými radikály nebo jiným “oxidačním” poškozením. Pokud jsou mitochondrie napadené a poškozené oxidačními molekulami, zpomalí se a začnou produkovat méně ATP. S méně ATP se zbytek buňky také zpomalí.

Aby toho nebylo málo, poškozené mitochondrie se také stávají náchylnější k chybám a začínají vytvářet více volných radikálů. Tyto volné radikály zase způsobují další mitochondriální poškození a vytvářejí tak začarovaný kruh malé energie a většího poškození.

Při výrobě energie vstupuje do hry také stres. Čím vyšší jsou energetické potřeby (rychlejší metabolismus, cvičení, stres atd.), tím více musí mitochondrie fungovat a tím více volných radikálů produkují. Jak jsme již zmínili, GSH váže tyto volné radikály a uvolňuje “oxidační stres” nejen v mitochondriích, ale i ve zbytku buňky. Přitom GSH oxiduje a převádí na GSSG. S pomocí enzymu glutathion reduktázy jej lze recyklovat a měnit zpět na aktivní formu glutathionu (GSH).

Jak se projevuje nízká hladina GSH/GSSG? Může to být únava, nedostatek mentálního soustředění, mozková mlha, svalová únava a bolesti. Tyto příznaky nejsou spojeny jen s chronickým onemocněním, ale přesto jsou výsledkem “mitochondriální dysfunkce”, ke které dochází, když mitochondrie ztratí ochranu GSH. V tu chvíli volné radikály zaútočí na mitochondrie a sníží se buněčná energie. [4] Autoimunitní onemocnění, jako je roztroušená skleróza, Crohnova choroba, revmatoidní artritida, cukrovka, lymská borelióza, zátěž těžkými kovy, organotoxiny a další jsou způsobeny nízkou hladinou GSH.

Vyčerpání glutathionu a onemocnění

Nedostatek glutathionu naše tělo činí velmi zranitelným vůči oxidačnímu stresu a zánětu, což jsou příčiny rychlejšího stárnutí a chronických onemocnění. Pokud máte příliš málo GSH, nemůžete bojovat s mitochondriemi buněk. Výsledkem je, že se začnete cítit unavenější, protože mitochondrie jsou méně účinné, když oxidují. Poškození volnými radikály způsobené oxidací pak spustí váš imunitní systém k odstranění poškození buněk. Není tedy překvapením, že snížená hladina glutathionu může zvýšit riziko několika onemocnění včetně srdečních onemocnění a cukrovky.

Faktory, které mohou hladinu glutathionu snížit:

Pravidelné vystavování chemickým toxinům
Vystavení kadmiu
Alkohol
Kouření
Špatná strava
Stres
Některé léky
Vystavení UV zářením

Mimo tyto faktory snižují hladinu glutathionu i některá onemocnění. Mezi nejčastější nemoci související s nízkou hladinou glutathionu patří:

AIDS/HIV
Makulární degenerace
Parkinsonova choroba
Cukrovka
Hepatitida
Rakovina
Alzheimerova choroba
Onemocnění jater
Srpkovitá anémie
Cévní mozková příhoda
Srdeční onemocnění
Neplodnost

Zdraví mozku

Jak stárneme, je lehké zapomínání obvyklé, taktéž jako potíže se soustředěním nebo zapamatováním jmen. Odborně se tomu říká neurodegenerace, což je proces, při kterém se neurony v našem mozku poškodí a mohou dokonce odumřít. Mozek poté nefunguje na plný výkon. I když je tento proces nevyhnutelný, lze jej alespoň zpomalit nebo dokonce úplně zvrátit a glutathion v tom hraje důležitou roli.

Srdce a kardiovaskulární systém

Dnes už jsou většinou běžné kampaně a edukace ohledně srdečně-cévních onemocnění, včetně včasného odhalení rizikových faktorů. Nicméně stále chybí informace o roli glutathionu v prevenci před infarktem a mozkovou mrtvicí, díky své schopnosti neutralizovat oxidaci lipidů. Toto je velmi důležité, protože prakticky všechna onemocnění začínají usazováním arteriálních plátů nebo usazeninami podél stěny tepen. Koronární nebo arteriální pláty (ateroskleróza) se vyvíjí postupně, protože částice cholesterolu, jako je LDL v krvi, jsou oxidovány lipidy, tím poškozují výstelku cév a vytvářejí pláty. Když tyto pláty nakonec prasknout a uvolní se, způsobí ucpání, které blokuje průtok krve a způsobí infarkt nebo mrtvici.

S pomocí enzymu nazývaného glutathionperoxidáza aktivuje glutathione peroxid, volné radikály, peroxid vodíku, peroxidy lipidů a peroxinitrity, které způsobují tuto oxidaci lipidů. Tímto způsobem glutathion pomáhá předcházet poškození a snižuje riziko infarktu.

Ve studii 643 pacientů, kteří podstoupili koronární angiografii v Německu, měli ti, kteří zemřeli na infarkt mnohem nižší hladinu glutathionperoxidázy než ti, kteří přežili. [5] V tom případě to znamená, že pokud nebudeme mít dostatečné množství glutathionu, který brání poškození našich tepen, vystavujeme se tak zvýšenému riziku srdečně cévních onemocnění.

Zánět

V posledních deseti letech je zánět často probírané téma. Mnoho lidí však stále nerozumí, proč zánět stojí na počátku většiny zdravotních problémů. Zánět je přítomen u každého chronického onemocnění, od cukrovky přes srdeční choroby až po rakovinu. Zánět je ovšem v malém množství také nezbytný v boji proti infekci.

Každé zranění může vyvolat zánětlivou reakci. Ať už mluvíme o traumatu, infekci, toxinech nebo alergiích. Nejprve se cévy a kapiláry ve zraněné oblasti začnou rozšiřovat a otevírat, aby se léčivé sloučeniny mohly co nejrychleji dostat na poraněné místo. Tuto oblast zaplaví tekutina. Poté se poškozená část začne uzavírat pomocí bílkovin, které pomáhají zabránit v šíření bakterií a toxinů do okolních tkání. Toto zablokování krevních a lymfatických cév způsobuje fyzické projevy zánětu, konkrétně zarudnutí, bolest, ztuhlost, nedostatečnou pohyblivost a otoky. Stejně jako všechno v našem těle, i v případě zánětu existuje řada kontrol. Když je zjištěno poranění, tělo začne produkovat enzym zvaný cyklooxygenáza-2 (nebo COX-2), který uvádí celý tento zánětlivý proces do pohybu. Na druhé straně signály COX-2 produkují krátkodobou signální molekuly zvané prostaglandiny řady 2. Tyto prozánětlivé hormony podporují tento zánětlivý proces a pomáhají vašemu tělu léčit zraněnou oblast. Jakmile vaše tělo udělá svou práci, musí se vrátit do normálu a vypnout tyto hormony. K tomu uvolňuje COX-1 enzymy, které signalizují uvolňování prostaglandinů řady 1 a série 3, které jsou protizánětlivé. Ve skutečnosti toxiny z životního prostředí, naše strava, stres a další problémy které souvisí se špatným životním stylem deaktivují kontrolu a rovnováhu tohoto systému a povzbuzují vaše tělo k tomu, aby produkovalo více prozánětlivých prostaglandinů a méně protizánětlivých. Ve výsledku mnoho lidí trpí chronickým systémovým zánětem. Vyvážení hladiny glutathionu může obnovit schopnost imunitního systému a dostat chronický zánět pod kontrolu.

Imunita

Glutathion pomáhá našemu imunitnímu systému zůstat zdravý a připravuje tělo na boj s infekcemi. Zatímco se zdá, že vitamín C získává všechna ocenění, pokud jde o imunitu, glutathion je nedostatečně uznávaným vedlejším hráčem, který by si zasloužil hlavní roli.

Výzkum ukazuje, že aktivní glutathion (GSH) připravuje bílé krvinky, jako jsou přírodní zabijáci (NK) a T buňky, k boji proti infekci v našem těle. GSH- zesílené T buňky mohou produkovat více látek bojujících proti infekcím, jako jsou interleukiny -2 a -12 (IL-2, IL-12) a interferon-gama, které tímto způsobem kontrolují bakteriální a virové infekce. [6]

Jedna studie zjistila, že GSH zdvojnásobil schopnost NK buněk být cytotoxické (zabít útočníky) již po šesti měsících užívání. Ukazuje se také, že glutathion má přímý antibakteriální účinek a pomáhá makrofágům - buňce imunitního systému - bojovat s bakterií, která způsobuje tuberkulózu (Mycobacterium tuberculosis). [7] V této studii vědci zjistili, že „GSH pracuje na modulaci chování mnoha buněk včetně buněk imunitního systému, zvyšuje vrozenou a adaptivní imunitu a poskytuje ochranu proti mikrobiálním, virovým a parazitárním infekcím.“ [8]

Mnoho chronických infekcí jako je EBV, hepatitida, herpes viry a lymská borelióza, mohou deregulovat a potlačit imunitní systém. Glutathion může toto potlačení zvrátit.

Sportovní výkon

Vypadá to, že glutathion může zvýšit sportovní výkonnost, pokud se použije před tréninkem. Malá studie s osmi muži, kteří dostávali 1 000 mg glutathionu před cvičením, měli lepší výkon, cítili se méně unavení a měli nižší hladinu kyseliny mléčné v krvi, než skupina s placebem. [9] To je podstatné, protože zvýšená hladina kyseliny mléčné v těle může vést k únavě, nízkému krevnímu tlaku, bolesti svalů, poklesu tělesné teploty a dýchacím potížím.

Autismus

V posledních letech roste počet autistických dětí. I v léčbě autismu se stal glutathion velmi prospěšný. Jedním varovným signálem, který vidíme u dětí s poruchami autistického spektra, je právě nízká hladina glutathionu. Nový výzkum ukazuje, že lipozomální a transdermální glutathion může pomoci zvýšit hladiny GSH v plazmě u dětí s autismem. [10]

Onemocnění periferních cév

Podobně jako srdeční onemocnění a cévní mozková příhoda může ateroskleróza ovlivnit tepny dodávající krev do periferních cév v oblasti paží a nohou. K onemocnění periferních cév (PVD) dochází v případě, kdy zúžené krevní cévy neposkytují dostatečné množství krve do svalů. Charakteristickými příznaky PVD je bolest a únava svalů při chůzi.

Zdraví kůže

Muži i ženy jsou doslova fascinovaní vzhledem pokožky. Ať už jde o akné, vrásky, suchou pleť, ekzémy nebo oteklou oblast okolo očí. Každý si přeje krásnou a bezchybnou pleť. Vystavení různým vnějším vlivům jako je slunce nebo vítr při outdoorových aktivitách si však může vyžádat svou daň, která má za následek suchou nebo vrásčitou pleť a skvrny, které se mohou tvořit ve středním věku. Pokud k tomu přidáme nevyváženou stravu, stres, nedostatek pohybu a hormonální změny, ke kterým dochází ve středním věku (ale i mimo něj), není divu, že krémy a nejrůznější séra proti stárnutí nemusí pomoci. Problém můžeme vyřešit interně a nechat buňky, aby se samy uzdravily a regenerovaly, díky glutathionu. Glutathion nejen že snižuje melanin (pigmentaci) pokožky, ale bylo také zjištěno, že snižuje výskyt vrásek a zvyšuje elasticitu pokožky.

Glutathion působí na produkci kožního pigmentu a zabránění tyrosinázy, jednoho z enzymů podílejícího se na výrobě melaninu. Přehled čtyř studií potvrdil, že užívání glutathionu má za následek určité zesvětlení pokožky a také, že snižuje příznaky psoriázy (lupénka), když je glutathion podpořen příjmem syrovátkové bílkoviny, která obsahuje GSH. [11] Glutathion nejen že zesvětluje pokožku, ale také snižuje výskyt vrásek.

Cukrovka 2. typu

Cukrovka 2. typu je bohužel ve většině zemí na vzestupu. Toto onemocnění postupně oslabuje a poškozuje (vysokou hladinou cukru v krvi - glukóza) vše od krevních cév po oči, ledviny a nervy v důsledku „oxidačního stresu“ (pamatujete na „volné radikály“ nebo reaktivní formy kyslíku (ROS )?). Jak se zvyšuje oxidační stres, glutathion se používá jako antioxidant a aktivní GSH se vyčerpává.

Toto se potvrdilo jako fakt u diabetiků 2. typu. Hladiny glutathionu byly nedostatečné kvůli vysokému oxidačnímu stresu, který poškodil tkáně, zvláště když jsou vysoké hladiny glukózy v krvi. Když lidé s cukrovkou dostali prekurzory glutathionu - cystein a glycin, jejich hladiny glutathionu vzrostly a jejich oxidační stres se snížil, což naznačuje, že suplementace GSH může být velmi prospěšná při prevenci oxidativního stresu a poškození tkání související s diabetem 2. typu. [12]

CHOPN

Chronická obstrukční plicní nemoc vzniká na základě abnormální zánětlivé reakce na škodlivé látky a plyny ve vdechovaném vzduchu. Nízké hladiny glutathionu byly spojeny s abnormalitami v plicní výstelce a normální hladiny glutathionu mohou chránit před zánětem právě ochranou plicní tkáně před působením volných radikálů. [13]

Vitamin D

Vitamin D3 je v medicíně horkým tématem, protože řídí imunitní systém. Původně se myslelo, že hraje roli jen v metabolismu vápníku a tvorbě kostí, nyní víme, že nízké hladiny vitamínu D3 mohou zvýšit riziko srdečního infarktu, astmatu, cukrovky, vysokého krevního tlaku, roztroušené sklerózy a snížené funkce mozku u starších lidí. Je zajímavé, že nízké hladiny vitaminu D3 také souvisejí s nízkou hladinou glutathionu. Když je hladina glutathionu nízká, vitamín D3 nefunguje tak efektivně. [14] Jinými slovy, suplementovat vitamin D nestačí. V ideálním případě by jste si měli být jistí, že máte také adekvátní hladinu glutathionu.

Metylace

Metylace je pro přežití člověka zásadní a je navíc nedílnou součástí toho, jak fungujeme každou vteřinu dne. Reguluje transmitery, funkce mozku, náladu, energii a hladinu hormonů. Je třeba říci, že metylace je téměř synonymum pro fyzické funkce. Jedním z nejlépe prozkoumaných produktů metylačního cyklu, homocysteinu, je společné spojení metylací s výrobou glutathionu. Výroba glutathionu tedy závisí na dobře fungujícím methylačním cyklu, který poskytuje dostatek homocysteinu.

Naopak předpokládejme, že proces produkce glutathionu nefunguje správně. V takovém případě se proces zálohuje a hromadí se hladiny homocysteinu, což způsobí další tlak na metylační cyklus, aby se odstranil. Vysoká hladina homocysteinu představuje problém, protože souvisí s onemocněním srdce a aterosklerózou. [15]

U lidí, kteří mají nedostatek enzymů nebo se potýkají s problematikou jejich mutací, které ovlivňují produkci glutathionu z homocysteinu, bude metylační cyklus pod tlakem, aby se odstranil přebytek homocysteinu. Metylace je komplikovaný proces. Klíčové je si zapamatovat, že nízká metylace se rovná nízkému glutathionu, a že nízký glutathion zpomaluje metylaci. Jsou na sobě vzájemně závislí.

Strava bohatá na glutathion

Existuje spousta potravin, které obsahují glutathion. Je to například chřest, avokádo, zelí, růžičková kapusta, špenát, brokolice, česnek, pažitka, rajčata, okurky, mandle nebo vlašské ořechy. Na hladinu toho antioxidantu mohou mít vliv i další faktory, včetně skladování nebo vaření. Vaření těchto potravin může snížit hladinu glutathionu o 30 - 60%. Naštěstí můžeme jíst potraviny, které jsou bohaté na prekurzory glutathionu a těmi jsou cystein a další potraviny obsahující síru.

Syrovátkový protein

Součástí glutathionu je síra, takže potřebujete bílkoviny bohaté na aminokyseliny jako je cystein, glutamát a glycin. Syrovátková bílkovina obsahuje gama-glutamylcystein, což je glutamin vázaný na cystein. Protože tato kombinace obchází první krok k produkci glutathionu v našich buňkách, je zásadní pro podporu vyšších hladin glutathionu prostřednictvím naší stravy.

Potraviny obsahující allium

Allium je druh rostlin bohatých na síru, který je předchůdcem syntézy glutathionu. Patří zde například česnek, cibule, pažitka, pšenice, šalotka nebo pórek.

Kyselina alfa-lipoová regeneruje a zvyšuje hladinu glutathionu v těle. Mezi dobré zdroje této kyseliny patří vnitřnosti, hovězí maso, kvasnice, brokolice, špenát, růžičková kapusta, hrášek nebo rajčata.

Potraviny bohaté na selen

Selen je stopový minerál, který je součástí stavebních kamenů, které tvoří antioxidační enzymy. Je také zásadní pro produkci glutathionu. Mezi potraviny s velkým množstvím selenu patří mořské plody, ústřice, ořechy, vejce, houby a mléčné výrobky.

Zatímco strava bohatá na glutathion je nejlepší způsob doplnění této látky, mnohdy není dostačující. Pomoci vám k tomu mohou suplementy. Musíte však znát podrobnosti, protože glutathion je jemná molekula a ne všechny jeho formy jsou dobře vstřebatelné.

Fisetin: Nová naděje pro zdraví buněk

Fisetin je přírodní flavonoid, který se vyskytuje v některých druzích ovoce a zeleniny, například v jahodách, jablkách, kiwi, rajčatech či cibuli. Tato sloučenina se těší rostoucímu zájmu díky svým potenciálním přínosům pro zdraví, zejména v oblasti stárnutí a podpory buněčných funkcí.

Chyby v péči o pleť

Správná péče o pleť je klíčem k zdravému a zářivému vzhledu. Přesto se mnozí dopouštějí chyb, které mohou pleť poškodit nebo zhoršit její stav. Podívejme se na nejčastější omyly, kterým je dobré se vyhnout.

Prebiotika: Výživa pro vaše střeva a zdraví

Prebiotika jsou jedním z nejdůležitějších faktorů pro udržení zdravého trávicího systému. Na rozdíl od probiotik, což jsou přímo živé mikroorganismy, prebiotika představují nestravitelnou složku potravy, která slouží jako výživa pro prospěšné bakterie ve střevech. Proč jsou tak důležitá a kde je najdeme?

Přírodní sladidla: Zdravější alternativa cukru

Přírodní sladidla získávají stále větší oblibu jako alternativa k rafinovanému cukru. Nabízejí sladkou chuť, ale často s nižším obsahem kalorií a lepšími nutričními vlastnostmi. Navíc mohou být šetrnější k našemu tělu a méně zatěžující pro hladinu krevního cukru. Jaké druhy přírodních sladidel existují a v čem jsou jedinečné?

Více článku

Vyhledejte složení

1 2 3 4 5 6 a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z